Koartaságastallan lea oaivvilduvvon movttiidahttit din čiekŋudit rámmaplána sisdollui ja bargguide. Eanaš koarttat leat njuolgga čadnon rámmaplánii, ja eará koarttat ges leat oaivvilduvvon inspirašuvdnan ovttasbargui ja oktasaš reflekšuvdnii bargiid gaskkas.
Válljejehket ieža maiguin koarttaiguin dii háliidehpet bargat iežadet mánáidgárddis. Mii sávvat koarttaid sáhttit veahkehit áddet ja geavahit rámmaplána ja váikkuhit oktasaš fágalaš reflekšuvdnii mánáidgárddis.
Koartaságastallama iešguđet geavahanvuogit
- Sáhttá leat plánejuvvon ovdagihtii maid koarttaid dii galgabehtet geavahit, dahje dii sáhttibehtet váldit soittolaš koarttaid lánas.
- Válljejehket koartameaštára gii oažžu ovddasvástádusa stivret áigegeavaheami, vejolaččat válljet koarttaid, čállit reflekšuvnnaid ja jurdagiid barggadettiin ja son čállá čoahkkáigeasu.
- Ii gávdno fasihtta, muhto geahča maid rámmaplána dadjá relevánta fáttá birra udir.no siidduin.
Reflekšuvdnakoarttat
Dáid koarttaid ulbmil lea ahte oasseváldit galget reflekteret rámmaplána sisdoalu ja bargguid birra.
Reflekšuvdnakoarttat
Stoahkama, fuolahusa, oahppama ja oahppahábmema galgá geahččat oktilaččat. Man láhkai vuhtto dát min mánáidgárddis?
Maid mii oaivvildat buriin mánnávuođain, ja mo mii fuolahat mánnávuođa iešárvvu min mánáidgárddis?
Maid don jáhkát oaivvilduvvot dainna ahte mánát ovdánahttet positiivvalaš gova alddiset ja jáhku iežaset dáidduide?
Mo mii bargat girjáivuođain resursan min mánáidgárddis?
Mo mii sáhttit leat buorit ovdagovat mánáide go lea sáhka empatiija ja olmmošvuođa čájeheamis?
Mo mii bargat vai mánát sáhttet oahppat luohttit alcceseaset ja earáide?
Mo mii bargat vai mánát galget duostat suokkardit máilmmi ja leat sáhkkii?
Mo mii sáhttit veahkehit mánáid reflekteret iežaset ja earáid dovdduid, vásáhusaid ja oaiviliid birra? Leat go mii dahkan maidege maŋimuš vahkus mii čájeha dan?
Mo mii fuolahat mánáid rievtti mielváikkuheapmái?
Mo mii láhčit dili vai mánát galget beassat leat mielde váikkuheamen iežaset iešguđetlágan ovdanbuktinvugiiguin?
Mo mii fuolahat váhnemiid rievtti mielváikkuhit mánáidgárdái?
Ovdamearka
Mii vávjit ahte mánná ferte oađđit ja vuoiŋŋastit.Váhnemat eai hálit máná galgat oađđit mánáidgárddis, go oaivvildit dan čuohcat idjanahkáriidda. Mo mii sáhttit dustet dan máná vuoiŋŋastan- ja oađđindárbbu vuođul?
Ovdamearka
Mánná hárve stoahká eará mánáiguin, ja váhnemat fuolastuvvet. Maid váhnemat sáhttet sávvat dahje árvalit dákkár dilis? Mo mii sáhttit ovttas váhnemiiguin fuolahit máná loaktima ja ovdáneami?
Mo mii ovttasbargat váhnemiiguin láhčit dili nu, ahte juohke mánná oažžu oadjebas ja buori álggu mánáidgárddis?
Mo mii láhčit dili vai mánát ožžot buori vuođu ja movtta álgit skuvlii?
Mo mii heivehat iežamet dábálašpedagogalaš fálaldaga go mis leat mánát geat dárbbašit lassidoarjaga?
Man láhkai mii bargat oaidnit mánáidgárddi fágasurggiid oktilaččat?
Mo mii sáhttit bargat mánáidgárddi fágasurggiiguin nu ahte dat orrot jierpmálaš ja somás oassin mánáid árgabeaivvis?
Man láhkai mii bargat addit mánáide seamma vejolašvuođaid ja ovddidit dásseárvvu?
Man láhkai mii bargat eastadit vealaheami, ovdagáttuid, stereotypiijaid ja rasismma?
Mo mii geavahat matematihkalaš doahpagiid árgabeaivvis?
Mo mii veahkehat mánáid oahppat elliid birra?
Mo mii bargat oahpásmahttit mánáid sámi kultuvrii ja eallinvuohkái?
Rámmaplána cealká ahte bargit galget viiddidit ja doarjut mánáid beroštumiid ja addit sidjiide máŋggabealat vásáhusaid. Manne dát lea dehálaš?
Mo mii váldit vuolggasaji máná vásáhusain, beroštumiin, oaiviliin ja initiatiivvas go válljet ja čađahat fáttáid ja prošeavttaid?
Mo mii sáhttit plánet ja láhčit dili mánáidgárddi sisdoalu progrešuvdnii buot mánáide min mánáidgárddis?
Sámi mánáidgárddit
Sámi mánáidgárddit galget leat mielde seailluheamen ja viidáseappot ovdánahttimin sámi kulturárbbi ja čalmmustahttit sámi giela, kultuvrra, eallinvugiid ja árvvuid min áiggis. Maid mii leat dahkan maŋimuš áiggi dan ovdii?
Maid mii bargat vai mánát sáhttet oahppat árvvusatnit olles sámi girjáivuođa ja oažžut searvevuođadovddu dasa?
Eará mánáidgárddit sámi mánáiguin
Maid mii bargat vai sámi mánát min mánáidgárddis besset seailluhit ja ovdánahttit iežaset giela, máhtu ja kultuvrra?
Aktivitehtakoarttat
Dát koarttat ávžžuhit oasseváldiid bargat rámmaplána sisdoaluin máŋggabealat bargguid ja hárjehusaid árvalusaid bokte.
Aktivitehtakoarttat
Ovdamearka
Okta váhnen lea muitalan iežaset šaddan váttes dillái, ja ahte sudno mánná dárbbaša veahá lassi fuolahusa ovddos guvlui.Mo dii ovttasbarggašeiddet ruovttuin čuovvolan dihtii dán?Ságaškuššet guoktásiid-guoktásiid ja muitalehket iežaset árvalusaid plenumis.
Mo mii sáhttit láhčit dili nu ahte mánát besset oahppat iešguđet kultuvrraid birra, earret eará sámi kultuvrra birra?
Juohkehaš smiehttá okto guokte minuhta. Mannet dasto guoktásat guoktásat ja hállet iežadet jurdagiid birra.
Ovdamearka
Okta gánda liiko geavahit čuvlla. Leat iešguđet oainnut dasa sihke bargiid ja váhnemiid gaskkas.Gehččet ášši iešguđet perspektiivvain ja ovdanbuktet daid earáide.
Ovdamearka
«Amma lea duohta ahte Jesus eallá?» dadjá okta máná. Nubbi lohká:
«Ii-hii, ii eale, nu lohká áhkku.»Mo dii vástidivččiidet dán guovtti mánnái, ja manne vástidivččiidet nu? Mannet joavkkuide ja digaštallet (dahje nektet) dili.
Rámmaplána mielde galgá mánáidgárdi váikkuhit dasa ahte mánát sáhttet áddet ahte otná daguin leat váikkuhusat boahtteáigái.
Maid guoddevaš daguid mii bargat iežamet mánáidgárddis? Čállet unnimusat golbma ášši ovttas ja ráhkadehket oktasaš plakáhta.
Mat leat humora ja ilu dábálaš mihtilmasvuođat min mánáidjoavkkus?
Gávnnahehket mii juohke máná mielas illu ja humor lea! Muital iežat árvalusaid boahtte čoahkkimis.
Juhket vásáhusaid dilálašvuođain mas ovtta máná dárbbut leat gártan vuostálagaid earáid dárbbuiguin.
Mo mii sáhttit veahkehit mánáid hálddašit dán dássedeattu?
Namut golbma ášši mánáidgárddis mat addet movttiidahtti birrasa ja mat dorjot mánáid hálu stoahkat, suokkardit, oahppat ja hálddašit.
Digaštallet: Sáhttit go mii buoridit iežamet man nu láhkai?
Mannet joavkkuide ja árvalehket iešguđet vugiid main mánát besset geavahit olles rupmaša ja buot áiccuid oahppanproseassain?
Fuomášehket buriid oktavuođaid ja dilálašvuođaid gos mielbargit oidnet mánáid iešguđet ovdanbuktinvugiid ja láhčet dili mánáid mielváikkuheapmái.
Čállet áinnas čoavddasániid dahje čállet praksismuitalusa ja juogadehket dan boahtte čoahkkimis.
Mat vásáhusat, máhtut ja gálggat addet buori vuođu ja movtta álgit SAÁO:i ja skuvlii?
Ráhkadehket lihpuin «post-it-plakáhtaid» main leat jurdagat dán birra! Juohkehaš čállá moadde lihpu.
Muital dalle go dus lei ovddasvástádus láhčit dili oadjebas ja buori álgimii muhtun mánnái.
Mii doaimmai bures? Juoge mielbargiin.
Ráhkat sátnebalvva dahje jurddakártta min bargguin mat mánáid mielas leat suohttasat.
Mannet joavkkuide. Čállet árvalusaid doaimmaide main mánát sáhttet suokkardit, stoahkat, oahppat ja ráhkadit juoidá digitála ovdanbuktinvugiid bokte.
Geahčadehket árvalusaid ovttas ja jienastehket buoremusaid. Mo mii sáhttit čađahit dáid doaimmaid dás ovddos guvlui?
Váccašehket ossodagas dahje mánáidgárddis ja válljejehket ovtta lanja.
Mo latnja lea heivehuvvon vai mánát besset geavahit reaidduid ja materiálaid? Doarju go latnja mánáid stoahkalas ja estehtalaš ovdanbuktinvugiid?
Galgabehtet moatti minuhtas ráhkadit (dahje plánet) easttageidnosa ossodaga áđaiguin. Geainnus galgá leat dan mađe váttis ahte mánát hástaluvvojit fysalaččat, muhto seammás dan mađe álki ahte dovdet máhtestuvvama.
Čále golbma idea mo don sáhtát veahkehit mánáid háhkat buriid dábiid, guottuid ja máhtu biebmodoalu, hygiena, lihkadeami ja vuoiŋŋasteami birra.
Ságaškuššet guoktásat guoktásat.
Čále árvalusaid ođđa doaimmaide maid mii sáhttit bargat olgun luonddus vai mánát besset dovdat girjás luondduvásáhusaid ja vásihit luonddu stoahkama ja oahppama arenan.
Mo mii váldit vuolggasaji máná vásáhusain ja beroštumiin dás?
Oza stuorra árkka. Čále «muitalusat ja máidnasat» gasku.
Galle mii diehtit? Čále.
Mo mánát besset daid birra gullat mis?
Jokerkoarttat
Dát koarttat válddahit iešguđet aktivitehtaid ja hárjehusaid mat sáhttet leat mielde nannemin searvevuođa, joavkobarggu, bargobirrasa ja fitnodatkultuvrra.
Jokerkoarttat
Daja 1–3 ášši maid son, gii lea du gurut bealde, lea bargan searvevuođa ovdii min mánáidgárddis.
Muital daid su buoremus iešvuođain, gii lea du olgeš bealde. Dás dii sáhttibehtet tevdnet, áddestallat dahje geavahit eará ovdanbuktinvugiid jus háliidehpet.
Manne don válljejit bargagoahtit mánáidgárddis, ja mii du movttiidahttá barggus?
Muital earáide.
Buohkat geat barget mánáidgárddis, leat dehálaš ollesolbmot mánáid eallimis.
Mo dat vuhtto min bargiidjoavkkus dahje min joavkkus?
Mii lea buoremus ossodagain dahje joavkkus gos barggat, ja manne?
Mainna leat eanemus rámis min mánáidgárddis, ja manne?