Eaŋgalsgiella oahppoplána (ENG1-03)

Fága váldooasit

Fága lea juhkkojuvvon váldoosiide maidda leat hábmejuvvon gelbbolašvuođamihttomearit. Váldooasit dievasmahttet guhtet guoimmiset, ja daid ferte geahččat oktilaččat.

Fága lea oktasašfága joatkkaoahpahusa buot oahppoprográmmaide. Oahpahus galgá danne leat eanemus lági mielde relevánta ohppiide ja heivehuvvot iešguđet oahppoprográmmaide.

Eaŋgalsgielas leat gelbbolašvuođamihttomearit maŋŋil vuođđoskuvlla 2., 4., 7. ja 10. ceahki ja maŋŋil Jo1:ža studerenráhkkanahtti oahppoprográmmaid / Jo2:ža fidnofágalaš oahppoprográmmaid.

Váldoosiid bajilgovva:

Jahkeceahkki	Váldooasit
1–10. Jo1 Jo2 (fidnofágalaš oahppoprográmmat)	Giellaoahpahallan	Njálmmálaš gulahallan	Čálalaš gulahallan	Kultuvra, servodat ja girjjálašvuohta

Giellaoahpahallan

Giellaoahpahallan-váldooasis lea sáhka oahppat ođđa giela, oahppat eaŋgalsgiela ja oaidnit eaŋgalsgiela, eatnigiela ja eará giela oktavuođaid. Dasa gullá diehtu giela birra ja iežas giellaoahpahallama ádden. Máhttit árvvoštallat iežas giellageavaheami ja iežas oahppandárbbuid ja válljet heivvolaš strategiijaid ja bargovugiid lea ávkkálaš go áigu oahppat ja geavahit eaŋgalsgiela.

Njálmmálaš gulahallan

Njálmmálaš gulahallan-váldooasis lea sáhka áddet ja geavahit eaŋgalsgiela guldaleami, hállama ja ságastallama bokte, ja geavahit ulbmillaš gulahallanstrategiijaid. Váldooasis lea sáhka nannet sátneriggodaga ja geavahit idiomáhtalaš struktuvrraid ja grammatihkalaš vugiid hállamis ja ságastallamis. Dat máinnaša maiddái geavahit giela čielga jietnademiin ja intonašuvnnain.

Váldooassái gullá guldalit, áddet ja geavahit eaŋgalsgiela iešguđet njálmmálaš gulahallanoktavuođain. Leat buorremenolaš ja váldit vuhtii gustovaš servvoštallanvugiid lea dehálaš oassi dás. Dás lea maiddái sáhka heivehit giela ulbmilii ja vuostáiváldái, earret eará earuhettiin formálalaš ja eahpeformálalaš njálmmálaš giela.

Iešguđet mediaid ja resurssaid geavaheapmi ja nannet gielalaš repertoára fágaid ja fáttáid rastá lea dehálaš dán váldooasis.

Čálalaš gulahallan

Čálalaš gulahallan-váldooasis lea sáhka áddet ja geavahit eaŋgalsgiela logadettiin ja čáledettiin ja geavahettiin ulbmillaš lohkan- ja čállinstrategiijaid.

Váldooassái gullá lohkat iešguđetlágan teavsttaid eaŋgalsgillii ovddidan dihtii lohkanmovtta ja vásáhusa, ja áddet ja oččodit máhtu. Dát mearkkaša hivvodatlohkama mii nanne giellaáddejumi ja teakstagealbbu. Iešguđetlágan teavsttaid lohkan sáhttá leat vuođđun persovnnalaš ovdáneapmái, láddamii ja hutkáivuhtii ja movttiidahttá ieš hábmet teavstta.

Váldooassái gullá maiddái čállit eaŋgalsgiel teavsttaid iešguđetlágan gulahallanoktavuođain ovddidan dihtii čállinmovtta ja vásáhusa, ja áddet ja háhkat máhtu. Lea maiddái sáhka heivehit giela ulbmilii ja vuostáiváldái, earret eará earuhettiin formálalaš ja eahpeformálalaš čálalaš giela. Váldooassái gullá nannet sátneriggodaga, geavahit riektačállima, idiomáhtalaš struktuvrraid ja grammatihkalaš minstariid čállagis. Dat máinnaša maiddái hábmet teavsttaid struktuvrra ja oktavuođa.

Kultuvra, servodat ja girjjálašvuohta

Kultuvra, servodat ja girjjálašvuohta-váldooasis lea sáhka kulturáddejumis viiddes mearkkašumis. Dat váldá vuolggasaji eaŋgalsgiel riikkain ja gokčá guovddáš fáttáid mat gusket servodateallimii, girjjálašvuhtii ja eará kulturovdanbuktimiidda. Váldooasis lea sáhka háhkat máhtu eaŋgalsgiela birra máilmmigiellan mas leat olu geavahanguovllut.

Váldooassái gullá bargat fágateavsttaiguin, girjjálašvuođa teavsttaiguin ja kultuvrralaš ovdanbuktimiiguin iešguđet median ja ságaškuššat daid. Dát lea dehálaš máhtu, áddejumi ja árvvusatnima ovdánahttimii eará eallinvugiide ja kultuvrraide.